Součástí cesty od koupě pozemku po výstavbu jsou i nezbytné posudky. Investor musí zajistit patřičné posudky nejen řady orgánů, například Krajské hygienické stanice či hasičů, ale svůj záměr musí nechat posvětit nezávislými odborníky. To proto, aby na daném místě nevyrostl disfunkční shluk budov, ale dlouhodobě fungující otevřená čtvrť. K posouzení Zastavovací studie rozvojového území Malín jsme vyzvali autorizovaného architekta ČKA, Ing. arch. Olega Hamana.
K vypracování posudku a vyslovení závěru architekt Haman prostudoval zastavovací studii vyhotovenou architektonickým studiem Vyšehrad atelier, které je autorem projektu. Dále prověřil soulad studie s platným Územním plánem města Kutná Hora. Nezbytnou součástí bylo seznámení se s lokalitou osobně. V neposlední řadě architekt Haman čerpá z osobní zkušenosti z obdobných obytných souborů, kterou nabyl za 30 let výkonu povolání autorizovaného architekta ČKA.
A jak zní posudek Ing. arch. Olega Hamana?
„Předložená zastavovací studie řeší doposud nezastavěné území části Malína na východní straně kolejiště hlavního nádraží v Kutné Hoře. Toto území se nenachází v Městské památkové rezervaci Kutná Hora, ani v jejím ochranném pásmu.
Studie řeší bytovou kompaktní soustředěnou zástavbu mezi kolejištěm hlavního nádraží a vesnickou zástavbou Malína. Vzniká tak naprosto nová urbanistická hodnota v území s velkým počtem bytů a rodinných domů na samé hranici intravilánu města doplněná vhodně volnočasovými a sportovními aktivitami. Kapacitní parkovací dům ve formě P+R podél kolejiště vytváří přirozenou bariéru.
Studie vytváří nové veřejné prostory a zejména propojuje severovýchodní a jihozápadní část kolejiště hlavního nádraží, které tak přestává být nepřekročitelnou limitou pro obyvatele a cestující. Zároveň dochází k rehabilitaci prostoru pod estakádou ulice Vítězné, a tím k žádoucímu bezkoliznímu propojení obou částí Malína pro jeho obyvatele.
Prostorová regulace předmětného území podle platného územního plánu ve svých limitách
v povolených procentech zastavění předurčuje výškové řešení čtyřech obytných domů. Kde jinde by mělo dojít k intenzivní zástavbě, nežli v blízkosti dopravního uzlu. Studie průkazně dokládá v zákresu pohledu z místa prvního ochozu u chrámu Sv. Barbory, že nedojde k vizuálnímu narušení hodnot městské památkové rezervace na straně jedné. Na straně druhé je třeba věnovat velkou péči výtvarnému a materiálovému návrhu fasád, aby se staly přirozeným výškovým akcentem v okolní krajině.
Závěrem – realizací předloženého stavebního záměru dojde k pozitivní změně v daném území a tím i k nové prosperitě Malína a Kutné Hory. Jednoznačně doporučuji záměr k realizaci.“